Rada Středočeského kraje zhodnotila uplynulé tři roky v jeho vedení a představila také plány na poslední rok v rámci čtyřletého volebního období. Středočeští radní zhodnotili uplynulý rok ve vedení největšího tuzemského kraje a zároveň představili plány na rok příští. Mezi tématy, kterým se věnovali byl například nový systém přerozdělování sdílených daní, rozšiřování kapacit středních škol, podpora pěstounské péče, investice do zdravotnictví, obnova železničního vozového parku či stavba obchvatů Čelákovic a Hořovic.

Hejtmanka Petra Pecková představila plány na následující rok. „Jedeme stále naplno a čeká nás nabitý rok. Společně s dalšími kraji se snažíme o změnu systému přerozdělování daní pro kraje. Chceme pro Středočechy dosáhnout spravedlnosti, protože stávající systém je diskriminuje. Kvůli nespravedlivému přerozdělování daní přichází Středočeský kraj ročně zhruba o 2 miliardy korun. V rámci své gesce se chci i nadále zaměřovat také na bezpečnost v kraji. Tedy na podporu složek IZS a dobrovolných hasičů, prevenci kriminality a závislostí, na jejich dostupnou léčbu, na pomoc obětem domácího násilí, nebo na boj s hazardem. A proto navrhuji, aby obce, které na svém území tolerují hazard, nedostávaly krajské dotace. V pondělí 27. listopadu o tom bude rozhodovat krajské zastupitelstvo. Jako předsedkyně školské komise v Asociaci krajů jsem ráda, že se chystají digitalizované přijímací zkoušky na střední školy a my jako kraj chceme maximálně přispět k tomu, aby vše proběhlo hladce. Podporujeme pěstounskou péči, připravujeme postupný přerod dětských domovů na menší zařízení, kde budou děti vyrůstat jako v běžných rodinách. A záleží nám i na rozvoji digitalizace ve veřejné správě a děláme maximum pro to, abychom naše služby pro obce i pro občany dokázali poskytovat i na dálku, rychle a efektivně, a tím šetřili prostředky i čas těch, kteří si potřebují prostřednictvím úřadu vyřídit své záležitosti. Zkrátka děláme všechno pro to, aby se nám společně ve Středočeském kraji žilo lépe, a já děkuji všem, kdo se na tom s námi podílejí,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková.

Náměstek Pavel Pavlík se věnoval především dokončení velkých investičních akcí, financování Záchranné zdravotnické služby, podpoře nekrajských nemocnic či spolupráce s fakultními nemocnicemi. „Když se ohlédnu, vidím za sebou pořádný kus práce a náročné tři roky. Zvládli jsme covidovou pandemii i péči o ukrajinské uprchlíky. I přesto tyto nečekané výzvy jsme se věnovali zlepšování podmínek pro pacienty. Za uplynulé tři roky jsme proinvestovali přes jednu miliardu na rozvoj středočeských krajských nemocnic. Stavíme centrální příjem nemocnice v Benešově, rekonstruujeme dva pavilony kolínské a jeden pavilon kladenské nemocnice a otevřeli jsme nový dětský pavilon v Příbrami. Podporujeme elektronizaci zdravotnictví, ale nezapomínáme na bezpečnost, proto věnujeme náležitou pozornost kybernetické bezpečnosti. Naše záchranka nastartovala pravidelnou obměnu vozového parku a myslíme i na zlepšování zázemí pro naše záchranáře, a tak pro ně připravujeme nová výjezdová stanoviště. A jak jsme se zavázali v programovém prohlášení podporujeme i městské a soukromé nemocnice a současně se snažíme o všestranné propojování zdravotní a sociální oblasti. Protože péče o pacienty je na prvním místě,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík.

„Musím vyzdvihnout, že se nám podařilo zaplatit dvoumiliardový dluh kraje. Čerpáme dále finance z Evropské investiční banky na podporu investic v nemocnicích a dalších oblastech, a ačkoli máme připravené další úvěry, díky dobrému hospodaření, se daří dluh snižovat a investice krýt z vlastního rozpočtu. To je v dnešní době vysokých úroků rozhodně úspěchem, a to i vzhledem k tomu, že jsme jako kraj bití na rozpočtovém určení daní,“ uvedl náměstek pro oblast financí a dotací Michael Kašpar. Dále se věnoval rovněž konkrétním fondům a dotačním titulům: „Středočeský infrastrukturní fond pokračuje s tematickým zadáním pro velké svazkové školy v prstenci okolo Prahy. Letos jsme zavedli nový fond, kterým podpoříme rekonstrukce a přístavby ZŠ. Dále bych rád zmínil program Obchůdek 2021+ na podporu prodejen s potravinami v malých obcích, také pokračují Kotlíkové dotace. A v neposlední řadě bych rád upozornil, že obce do 2000 tisíc obyvatel rovněž mohou žádat o finanční prostředky z Fondu obnovy venkova na zlepšení veřejné infrastruktury.“

Silniční dopravě se věnoval radní Karel Bendl: „hlavním cílem do konce volebního období bude udržet výši 5 miliardové částky na investice a údržbu středočeských silnic a mostů. Mám radost, že v příštím roce odstartujeme stavby obchvatů Čelákovic a Hořovic a také dokončíme napojení průmyslové zóny v Plazech na Mladoboleslavsku. Moderní technologie rozhodně patří i na silnice, pomohou nám získat cenné informace například o stavu vozovky – chystáme síť meteostanicí a rychlováh.“ V neposlední řadě také byla zmíněna výstavba pražského okruhu: „Okruh je nejdůležitější infrastrukturní stavbou v oblasti silniční dopravy pro celé střední Čechy, a proto pečlivě připravujeme související stavby, abychom splnili za nás jako kraj vše potřebné, až se realizace pražského okruhu zcela rozjede,“ vysvětlil radní Karel Bendl.

Následně navázal radní Petr Borecký, který zdůraznil, že v oblasti veřejné dopravy je stále mnoho práce. „Jsme zhruba v polovině našich cílů, neboť ta největší část, tedy soutěž o železniční dopravce nás ještě čeká. Chceme pokračovat v projektech P+R parkovišť, připravujeme další úseky cyklostezek, rád bych vypíchl Labskou cyklostezku, kterou plánujeme do roku 2027 dokončit,“ uvedl Petr Borecký. Také představil tři bezemisní projekty: výstavbu tramvajové trati Praha-Zdiby-Sedlec, trolejbusovou trať Praha – Brandýs nad Labem a projekt vodíkových autobusů v Mníšku pod Brdy. „První vodíkové autobusy by mohly vyjet na přelomu roku 2025/2026,“ upřesnil radní Borecký.

A na další rozvoj kraje navázal Jiří Snížek, náměstek pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování. Zmínil například zprovoznění Digitální technické mapy, územní studii Pražského metropolitního regionu či vznik dalších míst v dětských skupinách. „Na Digitální technické mapě spolupracujeme s Prahou. Během roku 2024 bude zprovozněna, aby do ní mohli stavebníci nahrávat data. Podporujeme také rozvoj podnikání v hospodářsky ohrožených území v ORP. Získáme data díky demografické prognóze, abychom správně plánovali kapacitu škol dle trendu, kde se staví či kam se lidé stěhují,“ uvedl Jiří Snížek.

Václav Švenda, radní pro oblast kultury, hovořil o rozvoji cestovního ruchu a novému programu, také se věnoval systematickému financování geoparků a představil i konkrétní plány jednotlivých muzeí. „V podpoře kultury nepolevujeme. Investice do modernizace expozic našich muzeí a galerií přinesou opět celou řadu atraktivních programů a výstav pro všechny věkové skupiny návštěvníků. A na začátku příštího roku představíme také historicky první Strategii kultury našeho kraje, jež přinese zmapování potenciálu rozvoje kultury v rámci celého kraje. Do příprav kulturní strategie se zapojila města, obce i kulturní aktéři napříč celým Středočeským krajem, z čehož mám ohromnou radost, uvedl radní Václav Švenda.

Podpora vodohospodářských projektů, zadržování vody v krajině, biodiverzita anebo péče o nově vysazené stromy, to jsou témata, kterým se věnovala Jana Skopalíková, radní pro oblast životního prostředí a zemědělství. „Za uplynulé tři roky jsme podpořili desítky projektů na obnovu či výstavbu tůní, rybníků a malých vodních nádrží za téměř 63 milionů korun a v podpoře budeme i nadále pokračovat. Přispíváme tak k ochraně krajiny před suchem a ke zvyšování biodiverzity. Podporujeme také propojování vodárenských soustav a budování další potřebné infrastruktury, na kterou ročně přispíváme více než 100 mil. Kč. I nadále chceme přispívat na provoz středisek ekologické výchovy a stanic pro handicapované živočichy. Také se zaměřujeme na oblast odpadového hospodářství, kde jsme zřídili post odbornice pro oběhovou ekonomiku. Bude k dispozici i pro konzultace obcím a městům. Na dotace pro oblast životního prostředí na příští rok navrhujeme částku 155 milionů korun,“ uvedla radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.

O zvyšování kapacit na středních školách a investic do školství hovořil radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha. „Už tři roky aktivně pracujeme na modernizaci škol a výsledky jsou vidět. Investovaly se stovky milionů korun do oprav a údržby objektů, do inovací ve školách a školských zařízeních jsme od roku 2021 dali už zhruba 330 milionů korun. Intenzivně pracujeme na změnách oborové struktury středních škol, od září 2024 bude v prvních ročnících maturitních oborů pro žáky k dispozici na 600 nových míst. Na sport a volný čas jsme za tři roky dali bezmála 240 milionů korun. I nadále budeme pracovat na inovaci oborové soustavy a optimalizaci sítě škol. Zahajujeme deinstitucionalizaci a transformaci dětských domovů, rozšíříme podporu nesportovních aktivit, například pro skautské organizace a samozřejmě budeme i nadále poskytovat finance školám na vytvoření podmínek pro zavádění inovací do výuky,“ představil plány Milan Vácha.

Jak uvedl radní pro oblast sociálních věcí Martin Hrabánek, uplynulé tři roky byly s ohledem na pandemii a navazující období nejistého financování složité, přesto se je podařilo dobře zvládnout. „V reakci na finančně náročné období, jsme zavedli systém bezúročných půjček pro instituce poskytující sociální služby, o které je zvýšený zájem,“ vysvětlil radní Hrabánek, který posléze prozradil záměry na další rok. „Cílem je, aby v sociálních službách docházelo k modernizaci a tzv. humanizaci, a to například snižováním počtu lůžek na pokojích. To reflektuje i zájem klientů. Připravujeme 20-26 nových lůžek v domově se zvláštním režimem v Jenštejnu či rozšíření kapacity Domova seniorů v Dobříši. Také navyšujeme počet úvazků v terénních službách, přibylo jich od roku 2020 celkem 240, to je nárůst cca o 25 %,“ uvedl radní Hrabánek. Zhodnotil transformační plány pro naše krajská zařízení za účelem deinstucionalizace sociálních služeb a navyšování objemu peněz v Humanitárním fondu.

Libor Lesák, radní pro oblast investic a majetku se věnoval průběhu probíhající pasportizace majetku. Vzhledem k tomu, že docházelo k řadě změn a zásahů, nyní je cílem ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi veškeré nesrovnalosti vyřešit. Dále hovořil o elektronické evidenci majetku, zbytném majetku a také systému BIM. „Staráme se o majetek s péčí řádného hospodáře, a to především díky zahájení procesu pasportizace. Jsme krátce před dokončením tohoto procesu. Dále je pro správné hospodaření potřeba vše převést do elektronické evidence majetku. Tímto procesem vzniká zbytný majetek, o jehož maximální využití se snažíme, ať už výměnou s obcemi za jiný majetek, pronajmutím či prodejem,“ uzavřel svůj příspěvek radní Libor Lesák.

Odkaz na videozáznam tiskové konference ZDE.