UNIKÁTNÍ VÝZDOBA V JEDINÝCH ZPŘÍSTUPNĚNÝCH STŘEDOČESKÝCH JESKYNÍCH

Koněpruské jeskyně u Berouna se mohou pochlubit celou řadou nej. Jsou jedinými veřejně přístupnými jeskyněmi nejen v Českém krasu, ale i ve Středočeském kraji. V dávných dobách zde bývala penězokazecká dílna. A k jejich objevu došlo náhodou – při těžbě vápence. Ale největším unikátem Koněpruských jeskyní jsou krápníkové růžice. Jedná se o zcela unikátní útvary, které svým tvarem připomínají růžičkovou kapustu, či samotné růžičky. Jsou tvořeny kalcitem, který je potažen vrstvičkou opálu. Tyto unikátní krápníky, které se nevyskytují nikde jinde na světě, vznikaly v době prvohor, kdy se území dnešního Českého krasu nacházelo v tropickém pásmu.

NEJVĚTŠÍ ČESKÁ BOTANICKÁ ZÁHADA

Jednou z nejvzácnějších rostlin u nás patří kandík psí zub (Erythronium dens-canis), který roste na jediném místě v Čechách – na jižním svahu vrchu Medník v Posázaví. Brzy na jaře, když kandíky kvetou, míří na Medník stovky botaniků i dalších milovníků přírody.

Záhadou, která odborníkům již téměř dvě stovky let nedá spát, je otázka, jak se vlastně kandík na Medník dostal? Přežil zde snad poslední dobu ledovou? Nebo jej sem dovezli z Itálie a vysadili mniši, kteří kdysi žili na Ostrově v Davli? Nebo jej tu kdysi omylem či záměrně zasadili Keltové, kteří na říčních terasách v Posázaví rýžovali zlato? Ať už je správná jakákoliv odpověď jisté je, že kandík psí zub na Medníku stojí za to spatřit na vlastní oči. Ale prosím netrhat, ani nijak nepoškozovat prostředí, ve kterém roste. Ať se mohou krásou této teplomilné rostliny kochat i další generace obdivovatelů naší květeny.

NEJVĚTŠÍ GALERIE GOTICKÝCH DESKOVÝCH OBRAZŮ

Hrad Karlštejn, který patří k nejnavštěvovanějším hradům v Čechách, skrývá za svými mohutnými zdmi mnohé unikáty. K nejcennějším gotickým památkám v Evropě patří kaple svatého Kříže ve Velké věži. Právě sem nechal uložit císař Karel IV. říšské korunovační klenoty a svaté ostatky. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami na stropě. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. I sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval k oltáři za zlatou mříž bos. Na stěnách kaple je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým a českým patronem svatým Václavem. Zajímavostí je, že malba na některých obrazech pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily i jako relikviáře. Obrazů původně bylo 130. Jeden se ale v průběhu věků ztratil a už nikdy nebyl objevena tak po něm v kapli zůstává prázdné místo. „Poté, co architekt Mocker dokončil v roce 1901 rekonstrukci Karlštejna, měla se vrátit do kaple svatého Kříže i desítka obrazů, které si vypůjčila císařovna Marie Terezie do Vídně. Ale jeden obraz – svatá Markéta – se ztratil. Věřím, že pokud by se náhodou někde objevil, bude mít současný český stát peníze na jeho zakoupení," vysvětlil, jak je to se ztraceným „Theodorikem", kastelán Karlštejna Jaromír Kubů.

KOSTNICE V PODZEMÍ KOSTELA V SEDLCI SESTÁVÁ Z KOSTER 40 TISÍC LIDÍ

Jednou z nejnavštěvovanějších památek v Kutné Hoře i ve Středočeském kraji je unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci. Ročně ji navštíví než 250 tisíc turistů. Výzdoba objektu sestává z koster až čtyřiceti tisíc obětí moru a válek, které byly u něj shromažďovány. Poprvé byly kosti sestaveny do pyramidy už počátkem 16. století. Po zrušení klášterů Josefem II v 18. století zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Podle nápadu Karla Schwarzenberka byly následně v 19. století z ostatků vytvořeny nejrůznější předměty a obrazce, například svícny, pyramidy, erby nebo nápisy. Poslední úpravy provedl řezbář František Rint. Je mimo jiné autorem kostěného lustru, Schwarzenberského erbu. Stěny a klenby vyskládal lebkami se zkříženými hnáty a na několika místech zavěsil kosti do prostoru. Unikátem kaple je právě lustr složený ze všech druhů kostí lidského těla. Toto unikátní dílo nemá představovat oslavu smrti, ale v duchu středověkého křesťanského chápání znázorňuje smrt jako součást a završení pozemského života.

NA HRADĚ KRAKOVEC SI ŠLECHTA UŽÍVALA LUXUSU A POHODLÍ

Hrad Krakovec na Rakovnicku patřil v době své největší slávy k našim nejluxusnějším hradům. Hlavní důraz byl kladen na pohodlí v obytné části stavby, obraná funkce, která obvykle bývala u gotických hradů prioritou, byla v případě Krakovce pouze druhotná. Hrad Krakovec byl založen koncem 14. století v období vlády krále Václava IV. Lucemburského. V té době zažil hrad největší rozkvět. Nacházelo se zde 26 pokojů a dalších osm místností bylo ve sklepě. V jeho zdech mimo jiné pobýval i Jan Hus, který se právě odtud vydal na koncil do Kostnice. V následujících obdobích se majitelé hradu rychle střídali a hrad chátral. Velké újmy utrpěl za třicetileté války. V 18. století se z Krakovce stala zřícenina. Pro svoji malebnost i blízkost do Prahy se hrad Krakovec stal vyhledávaným místem pro filmaře. Natáčely se zde mimo jiné i pohádky Ať žijí duchové a Princ a Večernice.

LEŠANSKÉ VOJENSKÉ TECHNICKÉ MUZEUM SKRÝVÁ ŘADU UNIKÁTNÍCH EXPONÁTŮ

Vojenské technické muzeum v Lešanech má k dispozici rekordně velkou plochu. Nachází se v prostorách bývalých dělostřeleckých kasáren v Lešanech u Týnce nad Sázavou. Muzeum je součastí Vojenského historického ústavu Praha. Návštěvníci mohou v expozici obdivovat 450 různých válečných strojů jako tanky, kanóny, motocykly, obrněná vozidla, nákladní a osobní vojenská vozidla z období od roku 1890 až do současnosti. Exponáty jsou umístěny v devíti halách a pod šesti přístřešky na volném prostranství. Dalším unikátem je sbírka vojenských vozidel Československé armády z let 1918 až 1939. K nejvzácnějším exponátům patří Lehký tank Praga LT vzor 38. Lehké tanky tohoto tanku, vyrobeného v plzeňské Škodovce, převzal po okupaci v roce 1939 německý Wehrmach a úspěšně je použil mimo jiné i během tažení do Francie. Výroba tohoto nejlepšího lehkého tanku své doby pokračovala až do roku 1942. Tank, který můžete spatřit v lešanském muzeu, stával v 50. letech minulého století v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka na výstavišti v Praze – Holešovicích.

NAD ÚDOLÍM KOCOUR SE KLENE MOŽNÁ NEJVYŠŠÍ KAMENNÝ MOST V EVROPĚ

Nejvyšším kamenným mostem ve střední Evropě je železniční viadukt v Žampachu v Posázaví. Podle některých zdrojů je tento most, který překlenuje údolí Kocour a Studený potok, dokonce nejvyšší v Evropě. Každopádně je se svojí výškou od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour 41,73 metrů a délkou 109 metrů je nejvyšším kamenným železničním mostem v České republice. Žulový most v Žampachu má sedm oblouků, stavěli jej zejména italští kameníci v letech 1897–1899 a první vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Po mostě je možné se projet vlakem zvaným "Posázavský pacifik".

Ke stavbě byla použita žula z okolních lomů Borek a Kamenný Přívoz. Na stavbu bylo spotřebováno 5 780 m3 lomového kamene, 600 m3 kamenných kvádrů, 450 m3 klenebních kamenů a 56 kamenných krakorců. Viadukt v Žampachu dodnes slouží běžnému povozu bez větších oprav.

VZÁCNÉ STÁDO BÍLÝCH JELENŮ POCHÁZÍ Z ASIE

Největší stádo bílých jelenů v České republice je chováno v Žehušické oboře nacházející se poblíž obce Žehušice v okrese Kutná Hora. Více než 150 let je zde v počtu 130 kusů chováno jedno z mála stád bílé jelení zvěře na světě. Zvířata pocházejí z Persie, nebo z Indie a tu 130 kusů. Chov oboře ve stylu anglického parku na místě někdejšího vysušeného rybníka Kravinec založil šlechtický rod Thun-Hohenstein K oboře přiléhá zámek vybudovaný v ranně barokním slohu se zámeckým parkem. Zámek založil roku 1679 hrabě Michael Osvald Thun Hohenstein v raně barokním slohu. Původně byl koncipován jako francouzský, později však byl upraven podle vzoru anglických zahrad. V parku je vysázeno velké množství vzácných stromů a keřů uspořádaných do malebných skupin. Mezi nimi vedou pěší cesty s několika mostky přes Mlýnský potok, který parkem protéká. Do 11. června 2011 byl Žehušická obora přístupná veřejnosti. Nyní je bohužel nepřístupná z důvodu rekonstrukce zámku. Unikátní stádo jelenů je tak možné spatřit ze pouze ze silnice mezi obcemi Žehušice a Bojmany.

SLOUŽILY KAMENNÉ ŘADY JAKO PRAVĚKÝ KALENDÁŘ?

Náhorní plošina Rovina v Přírodním parku Džbán nedaleko od obce Kounov na Rakovnicku skrývá velké tajemství. Ve čtrnácti neúplných řadách, které vedou rovnoběžně napříč územím, jsou zde naskládány více než dvě tisícovky kamenů různé velikosti. Dalších pět velkých kamenů je na planině umístěno samostatně. Kdo a proč sem kameny umístil? A k jakému účelu sloužily? Jasnou odpověď na tyto otázky zatím nikdo nedal.

Na existenci kamenných řad poprvé upozornil v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl, který je prozkoumal, změřil a upozornil na ně laickou i odbornou veřejnost. Teorií, k čemu kameny sloužily a kdo je sem dopravil, je celá řada. Jen ti největší skeptikové tvrdí, že kamenné řady vznikly nedávno a sloužily jako mezníky k oddělení polí a pastvin mezi jednotlivé majitele. Romantici považují kounovské kamenné řady za pravěký kalendář. Lidé v dávné minulosti podle nich prý vypočítávali, kdy je třeba začít vykonávat sezónní práce na polích. Mohlo se prý jednat i o pravěkou megalitickou observatoř. A podle nejodvážnějších teorií řady sloužily jako přistávací dráha pro UFO. Archeologický průzkum, který před lety v části areálu proběhl, nepřinesl o žádné hypotéze přesvědčivé důkazy. Ať už je ale odpověď na otázku z titulku jakákoliv, stojí za to kounovské kamenné řady spatřit na vlastní oči. Z vlakového nádraží v nedalekých Mutějovicích sem vede značená naučná stezka.

HRADIŠTĚ NA LEVÉM HRADCI BYLO KOLÉBKOU ČESKÉHO STÁTU

V době, kdy pražská kotlina byla ještě pouze bahnitým brodem přes Vltavu, stávalo na kopci dnes zvaném Levý Hradec mohutné hradiště. Právě zde s největší pravděpodobností sídlil kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců, který tu nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách. Na Levém Hradci se kostel nachází dodnes. Je zasvěcen svatému Klimentu. Z původního kostela se z doby svého zakladatele zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou dnešního kostela. Kostel byl v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován. Komplexní rekonstrukce kostela do současné podoby proběhla v letech v letech 1939 – 1940. Četné opravy v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci se uskutečnili o po roce 1989. V tomto období byly mimo jiné na stěnách uvnitř kostela restaurovány vzácné fresky z podcházející ze druhé poloviny konce 14. století. Interiéry kostela na Levém Hradci je možné si prohlédnout o víkendech od května do září. Rozjímat nad vltavským údolím v místech bývalého slovanského hradiště můžete kdykoliv. Třeba k vám prostřednictví zdejšího genia loci přes propast času promluví i samotný kníže Bořivoj.

NEJVĚTŠÍ MEANDR VLTAVY SE VINE ÚDOLÍM POD ORLICKOU PŘEHRADOU

Řeka Vltava na své pouti ze Šumavy k Mělníku vytváří celou řadu malebných scenérií. Snad nejkrásnější pohled na meandr Vltavy zvaný Podkova se nabízí turistům z vyhlídky U Altánu ze skal mezi Solenicemi a Zduchovicemi. Vltava těsně pod hrází Orlické přehrady vytváří tak velký oblouk, že jej lze fotograficky zdokumentovat pouze ultraširokým objektivem – tak zvaným rybím okem. K jedné z vyhlídek na Podkovu vede značená turistická odbočka. Ale pozor. K té úplně nejlepší vyhlídce na skále, na které ve výhledu nepřekážejí stromy, žádná značka nevede. Musíte si to správné místo najít sami.

NEJVĚTŠÍ LEVITUJÍCÍ ŽULOVOU KOULI MAJÍ V PŘÍBRAMI

Když v září roku 2012 město Příbram dokončovalo rekonstrukci náměstí T. G. Masaryka, rozhodli se radní vybudovat zde novou dominantu. Tou se stala levitující žulová koule, která vévodí nové kašně v jihozápadní části opraveného náměstí. Autorem architektonického námětu je Ing. arch. Vít Kučera. Stavbu realizovala firma Grano Skuteč. I s elektrickým vybavením a ozvučením stála nová kašna asi 8,5 milionu korun.

Žulová koule je původem z Číny. Podle kameníků, kteří stavbu uskutečnili, v žádném lomu v Čechách nebylo možné tak velký kus monolitické žuly vyrobit. Hornina má u nás mnoho zlomů a poruch a tak velký kamenný blok, jaký byl na výrobu koule do Příbrami potřeba, u nás nebyl k dispozici. Kašna na náměstí TGM v Příbrami od jara do podzimu každou hodinu hraje různé melodie a pobíhá zde vodní představení prozářené nejrůznějšími barvami.